Japonská kaligrafie Joko Takenami
	Vydal: Computer Press 2006, ISBN 80-251-0937-2 Edice Výtvarné techniky, 132 stran plnobarevných, pevná vazba Doporučená cena 249 Kč

Kaligrafie je v Japonsku uznávána jako tradiční umění, takže má své mistry a jejich žáky, podobně jako například čajový obřad, aranžování květin nebo bojová umění. Už to nám dává tušit, že do jedné útlé knížky nelze změstnat vše, co toto umění zahrnuje, a pouhým jejím přečtením se nemůžeme stát mistry. O to ani autorce nešlo. Chce nás pouze blíže seznámit s poezií a kouzlem tohoto umění, představit nám používané pomůcky, osvětlit základní pravidla a umožnit nám vlastnoručně si je vyzkoušet na několika připravených projektech.

V úvodu je vyložena historie japonské kaligrafie, která souvisí s importem papíru a souvisejících technologií z Číny kolem šestého století a ve stoletích následujících. Spolu s papírem japonci přejímali i čínské písmo a upravovali si je pro japonštinu. Tak nám kniha představuje tři základní soubory znaků: čínské znaky -- kandži, které vizuálně reprezentují celé slovo (tímto způsobem se asi píše slovo "origami"), a dvě fonetické abecedy -- hiragana a katakana. Výklad je doplněn barevnými fotografiemi děl mistrů kaligrafie.

Další kapitoly popisují pomůcky. Vlastně, "pomůcky" je moc obyčejné slovo, přesněji jde o "čtyři skvosty" kaligrafie: štětec, tuš, třecí kámen a papír. Je to velmi zajímavé, například: tušili jste, že tuš sumi se nevyrábí z tuhy, ale ze sazí? Preferujete saze z přírodního oleje z řepky, paulovnie a sezamu (teple černá barva), nebo saze z hořící borovicové pryskyřice (chladnější odstín)? A víte k čemu jsou třecí kameny suzuri? To vám neprozradím -- přečtěte si to v knize samotné.

Pak už následuje popis a cvičení techniky: držení štětce, vývoj znaků kandži, tahy kandži kaišó a gjóšó, hiragana, sógana, katakana ... tam už jsem se ztratil. Musí to být fuška, tohle všechno se naučit, ale asi to chce sebrat odvahu, vzít štětec a zkusit to. V poslední části knihy jsou podrobné návody na přáníčka a různé ozdoby a také ukázky básní, rčení a přísloví pro inspiraci. Na závěr pak 100 jmen (anglických) v katakaně.

V knize najdeme dokonce dva origami diagramy, které jsou součástí projektů: tradičního jeřába a ozdobnou krabičku. Diagramům bohužel nebyla věnována taková péče, jako kaligrafii samotné. Vypadají dost amatérsky -- nedodržují například konvenci rozlišování valley a mountain foldu. Musím přiznat, že to mne zklamalo a trochu mi to pokazilo dobrý dojem z celé knihy.

František Grebeníček